Květen 2010

Technologie vedou svět do záhuby

31. května 2010 v 15:40 | Tulip
Jedno je ale jisté, mě zachránily! Teda ony a ještě Evka, voalá...je to tady! Tahle stránka nevypadá jako tisíce dalších (snad), snažila jsem se do ní vdechnout trochu svého já- takže převládají moje oblíbené barvičky- žlutá, oranžová a sem tam nějaká ta červená. Přišla jsme na to, že máme s Evkou hodně podobný vkus- pánejo! Jinak obrázek mám v počítači moc dlouho, našla jsem ho, když jsem zjišťovala něco více o Hair, který mě naprosto a úplně dostal. Ještě dlouho po jeho zhlédnutí jsem lítala po předsíni a zpívala ty nejlepší písně z nejlepších. :)

Jez do polosyta...

30. května 2010 v 15:54 | Tulip
...lehce se řekně, že? Ale když vidím všechny ty pochoutky a něco v mé hlavě mi říká:"Dej si, zasloužíš si to, vždyť jsi se ještě před týdnem nervovala." No, prostě a jasně, neodolám. Babička slavila včera narozeniny a nevím, jak může někoho napadnout při pohledu na mě, že jsem hladová. A já ji přece nechci urazit...a tak si vezmu. Ale až mi kamarádka odzkouškuje, hodláme prý najet na detox. Ona je taková hodná duše a vždycky mi vymyslí nějaký program- jako třeba bosu. ne že by mě to nebavilo, ale jsem dost neschopná zapomatovat si všechny ty kreace. Spotím se vždycky jako velký čuník a připadám si dosti nemotorně.
Když už jsme u těch sportů, asi nejraději mám stejně brusle- teda pokud se rozjedu a náhodný pozorovatel už je schopen přitakat, že opravdu bruslím. Tímto posílám mnoho díku mé (jsem to ale sobec) Evulce, která na mě neneí sprostá a nenervuje se. Zlatíčko.
Přemýslím, co ještě tak dělat o prázdninách... Měla jsem přislíbenou brigádu, ale nevím, jestli to výjde. :( Zrovna bych potřebovala peníze, ráda bych si koupila notebook a jelikož nepatřím mezi členy extra bohaté rodiny, musím si na něj způlky vydělat sama. Toto vůbec nekritizuju, ba naopka, jsem ráda. Dokonce bych podle mě už nějaký ten obnos měla- z narozenin a brigád přes rok, ale nechce se mi do toho studentského Brna zas až úplně s prázdnou. Hold, se mnou je to těžké...
A zase to tady vypadá stejně, důvodem je páteční nutnost uklidit po maturitách, takže jsem Evču nestihla. A sama jsem samozřejmě na nic nepřišla. Očekávám výsměch. A končím, jede se domů, ještě na náštěvu a pak už snad k nějaké té knížce nebo třeba Big Banku.
Krásnou neděli,
Tulipán velká kmán

Konec versus začátek

27. května 2010 v 20:21 | Tulip
No, říká se to přece, ne? Na každém konci je pěkné hlavně to, že něco jiného začíná. Ale teď ten pocit nemám. Nebyla jsem z těch, kteří říkají, jak se celých 8 let těší až z toho gymplu vypadnou. Já jsem se už ve třeťáku děsila toho, že by ten den mohl vůbec jenom nastat. A nastává. Dneska se domaturovalo. Konec. Konec? Padá na mě nostalgie, nebrečela jsme u projevu, u kterého chtělo brečet hodně lidí kolem mě- alespoň jsem tak usoudila z těch lapajících dechů a toho šíleného ticha... Ale tak částečně to asi bylo i tím, že jsem byla trochu naštvaná. Sice jsem odmaturovala nádherně a určitě mi učitelé hodně pomáhali, ale v porovnání s ostaními se stejnými známkami...no prostě, stoupá mi sebevědomí a pokora mizí. Ale když 6 let chodíte do skupinky němčiny, ve které mi přišli dobří tak dva lidi a pak možná já a další 3-4 docela průměrně průměrní a pak hovno, hovno, prd... A někdo pak oznámkuje někoho, kdo není schopný dát dohromady větu správně jedničkou a moji dobrou kamarádku trojkou (nehledě na to, že právě ta dobrá kamarádka si jako jediná ze třídy zasloužila alespoň částečné nadržování), prostě mě to s prominutí- a i bez sere.
Zítra si jdeme pro vysvědčení a asi vrátím poseldní zbtky učebnic- hlavně tu díky které jsem ty limity a dervace s integrály opravdu pochopila 2 dny před tou zkouškou dospělosti...takže se sní opravdu budu horko těžko loučit. :)
Takže...potom, co jsem vyděla některé své spolužáky říkám, že maturita byla fraška- alespoň u některých, ale jsem natolik hrdá a spokojená, že můžu říct, že u mě ne. :)
A zítra jdu k Evičce- techničce, protože jsem pakoš počítačos, takže se mi ta drahá a nebohá dobrá duše ( a barevní ještě) bude pokoušet pomoci nějak to tady dát do šusu, chci, aby mě vzhled blogu charakterizoval. Tohle je jenom provizorka.
Krásné dny a všem středoškolákům: "považte se říkat, že už chcete z té školy pryč!"
Rozhněvaný mladý Tulip (ach, ta maturita nechá na někom velké následky)

Začátky bývají vždycky kruté a někdy těžké...

25. května 2010 v 18:22 | Tulip
...a v mém případě i docela nudné. No, nikdy jsem v sobě nepocítila žádnou novinářskou dušičku, která by uměla psát všude a ovšem. Ale ráda se pokusím.
O založení blogu jsem uvažovala docela dlouho, ale vzhledem k tomu, že jsem ještě student, říkala jsme si, že počkám až po maturitě a ten čas nastal...a já se nestačím divit, že se vlastně ještě nic nezměnilo. Momentálně jsem naplněná euforií pomaturitní, takže téměř na nic jiného nemám myšlenky.
A asi bych se tady v tomhle blog-světě měla nějak zaučit. :)
Dneska jdu ještě oslavovat a zapíjet a doufám, že když už jsem o založení blogu tak dlouho snila, jen tak ejhle lehce nezapomenu heslo.
Zatím se mějte krásně...
(ještě jsem nepřišla na to, jak se mám podepisovat- přezdívkou nebo snad vlastním jménem...toť otázka, alspoň mám nad čím dumat)