Společnost jedna sakramentská

25. června 2010 v 16:44 | Tulip
Už od úterka pracuji. Ano, světe div se. Už čtvrtým rokem, tentokrát jinde. V zajímavém extra prostředí s hodnými a pomáhájícími lidmi. Brigády mají jedno velké plus. Jasně, vyděláte si nějaký ten peníz, to už záleží na Vaší trpělivosti a vůli, ale na druhou stranu poznáte ten jiný život. Pokud nejste "protekční děti" , většinou nenarazíte na brigádu v kanceláři, kde budete nosit kafe jednou za dvě hodiny a pěkně všemi deseti ťukat do klávesnice. pokud se Vám to podařilo, gratuluji. Ne, kvůli výdělku, spíše kvůli tomu psaní všemi deseti. :) Prostě a jasně brigáda v továrnách (to je divné a nevhodné slovo, ale budiž- popusťte svou fantazii na špacír) mi otevře oči. Není to o tom, že všichni studenti jsou nesmírní břídiči a přiživují se na svých rodičích, takže jim to alesoň ukáže "ten pravý život". Poznáte totiž ty pravé životy. Životy všech těch lidí. A najednou se ve mně budí pocit, že civilizace se nevyvýjí. Tady (myslím tím v mém prozatimním druhém domově) mají téměř všichni stejné názory, nepřemluvíte je ke změně, i když by znamenala značné ušetření práce. Prostě to tak dělají 20 let a nehodlají to měnit. :) A to jejich přesvědčení o tom, že tvoří důležitou část "jejich" firmy mě dojímá. Pravda, je to sice trošku nereálné, ale upřímně...copak Vy netoužíte po tom, aby se Vaše povolání stalo středobodem života? Já tedy ano. A možná, že mi tyhlety "paní z továrny" pomáhají ujasnit si mé myšlenky a otázky ohledně budoucnosti. A nejspíše o tom ani neví. Díky tedy jim.

uiů
A něco filosofičtějšího nakonec... Pořád mi tady někdo říká, že svět se mění. My se měníme. Ake naše názory asi jen tak ne. Nepřipadá Vám svět tak trochu hodně divný? Možná, že je to tak jen v našem světě/ republice/ městě/ulici... V časopisech se propaguje emancipace a výsledkem je buďto předegenerovaná emancipační vlna nebo naprosté přehlížení a výsměch- většinou z řad můžu a některých přiťápnutých manželek. Je těžké najít ten správný střed? Jedna ze špatných vlastností člověka ale podle mě je úsek v mozku, který se zabývá tím, co bychom měli dělat. Vystudovat, vdát se, být věrná svému manželovi, dvě až tři děti, bla, bla, bla. Ale každý se nevdá v pětadvaceti a ne každý může mít děti. A dokonce existují i lidé, kteří i přes svou píli nedosáhnout vysokého vzdělání. A nejsou proto horší. lidsky ne, ale v společenském žebříčku ano, protože nesplnili jednu položku ve společenském "bychom-seznamu". Směšné. A takhle bych mohla pokračovat do nekonečna... Vykašlete se na to, co by se mělo. já už se o to taky pokouším a myslím, že jsem zase po něco šťastnější. Tak nezhubnu no, ale běh mě baví. Stejně jako jídlo. :) Dokud nemám zdravotní problémy kvůli své váze, nemusím se bortit. A jdu na školu, na kterou chci. ne na školu, která je moderní jako medicína a práva. Ano, přestože ze mě chtěli mít pžíbuzní a učitelé doktorku, jdu si za svým. teď se, milí čtenáři, zamyslete, prosdím, nad tím, co chcete dělat. A hlavně proč. Jelikož se může stát, že za 10 let tady budou mraky právníků. Nespokojených právníků.
A pěkný slunečný víkend. Já jdu slavit!
Tulip
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Bylinka Bylinka | Web | 25. června 2010 v 23:18 | Reagovat

Přesně, líp bych to nenapsala!! :) A já si taky jdu za svým, na pajdák, ne na logopedii, která je moderní a má budoucnost. Pro mě není důležitá kariéra, ale moje vlastní spokojenost:-)
A kde brigádničíš? Stejně jako loni nakonec? Vyšlo to? :-)

2 Tulip Tulip | Web | 26. června 2010 v 13:40 | Reagovat

Nene, jinde, pak se Ti ozvu a popíšu veškeré novinky- teda jsou jenom ty pracovní. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama