Červenec 2010

Egocentrické, ale mé

23. července 2010 v 15:22 | T.
Za včerejší článek jsem moc a moc ráda, dlouho jsem tady chtěla napsat něco jiného než jen o mém flákání. Ale! Dneska se musím pochlubit právě s touto činností. Konec pracovního týdně zapříčinil VÍKEND. A já se v superrychlé rychlosti sbalím a popojedu si to k nám na chatu v přetopené autobuse. Ale to mi vůbec nebude vadit, protože mě tam někdo čeká. Kamarádky, které vidím tak 2x za rok. Proto si tento týden hodlám parádně užít. Bereme s sebou hromadu her a bude herní maratón. Nehorázně se těším. A protože jsem se rozhodla spřístupnit část svého soukromí, zkrátím to fotkami. Zatím tady nechci házet fotky s mým obličejem, pořád ve mně ještě srší ta touha být trochu tajemnou. :)

nf
Do tohohletoho džbánku si většinou naliju vodu s mátou a citrónem, šoupnu to do ledničky, za hodinku přidám ledy a ...mňamka je tady. 100% lepší než Kofola.

g
Úža žúža botky, po kterých jsem tak moc toužila- Sice z nich mám puchýře, ale věřím, že se to poddá. Na obrázku jsou moje nohy trochu oteklé (a pak taky bvílé, což je pro mě- ekzematika typické).


kj
Jedna z nejoblíbenějších letních kombinací

,ů
Kytice "co-zahrada-dala" vylepšující mou náladu :)

a
.
.
.
vfj
ozářená a rozcuchaná
všechny zdravící
a ten nepořádek není můj, ale kocourů
P.s.: těším se na tento i příští víkend, který bude ve znamení prozpívaných hlasivek :)
Mějte se krásně,
Tulip

Worauf kann man sich trotzdem freuen?

22. července 2010 v 16:32 | Tulip
Proč se někdo rozhodne napsat nadpis německy? Rozhodně tady nejsou žádné vedlejší "vychloubavé" manýry, to mi věřte. Sama tady narovinu říkám, že tato věta je asi jednou z mála, které bych dokázala stvořit a pochybuju o tom, že je vůbec správně. Ale... v němčině (ve škole) jsme vždycky dostali téma tak na dva týdny a pak se z toho povrchově zkoušelo. Témata byla různá. Objevilo se třeba právě zmiňované těšení se na něco/ z něčeho, ale taky dosti záludné téma, jako třeba mluvit o Velikonocích jako svátcích jara a plodnosti (tak, jak bych o nich já asi nikdy nemluvila). Zase jednou potrvzuju to, že škola je fajn, ale vítíte, milá paní profesorko, co z té němčiny teď umím. Nic, nic a ... nebudu přece sprostá!

Prší

15. července 2010 v 15:39 | Tulip

A možná proto sem hážu tuhle krásnou písničku, protože je tak úžasně slunečná, ale ne horká a vzduch beroucí. Překrásná. Jako když potkáte svého dávného přítele po 5 letech a zjistíte, že je moc a moc sympatický. Ano! Tohle mi ta melodie připomíná. Jdu si nabarvit nehty na růžovo, protože zítra je... pátek, tzn.konec pracovního týdne. Ani nevíte, jak jsem za ten déšť ráda, vždycky smyje hodně problémů a vyčistí ovzduší.

Jinak dnes má výročí narození Josef Frank, já se přiznávám, že nebýt Googlu, nic by mi toto jméno neřekla, pro zpestření, zkláním pomyslný klobouk, protože mě tyto kousky opravdu zaujaly.

ajscd

DS

JO
Tak na téhle postýlce bych spala klidně věky. :)
Zdroj obrázků je "strýček"Google. :)

Všem Coloursákům v Ostravě přeji hezčí počasí a užívejte si, ať mi pak můžete poreferovat. :)

Jinak se musím přiznat, že mám problémy s komentováním na blogspotech, našla jsem pár zajímavých a přicházím na to, že to vůbec není tak jednoduché jako na normálním blogu. Život- to je boj! Hoj, hoj, hola hoj. :)
Pěkný den :)
T.

Ach!!!

11. července 2010 v 15:54 | Tulip
Měla jsme tady nesmírně pozitivní článek, kliknu na klávesnicic a on je pryč...prostě tohleto neneí možné a najednou mi naskočí stránka blog.cz.
Vrrrrrr!!!
Takže přidám jen odkaz od téhlencté dívčiny. Opravdu jsem z ní moc a moc nadšená. Jejeí odkaz jsem našla u téhleté dívčiny. Poslechněte a uvidíte.
Jen ve zkratce tedy poslední dny...
X
V diáři na tento týden má úžasňáckou fotku. Aaa. Toužím e rpocházet makovým polem nebo...

x
...polem levandulovým. Zatím levandule vládne naší skalce, ale na pole to nevypadá. Takhle jsem ji hezky zpracovávala ve středu a pátek. teď ná po ní voní celý byt.

asdv
A dostala super čuper dárečky od maminky z Prahy, to budud ale vonět!

Zatím se mějte usměvavě. :)
Tulip

Mé pařeniště

9. července 2010 v 14:38 | Tulip
...aneb kukněte do moji kuchyňstké plevelárny. :) Zatím se bylinkám jakžtakž daří...no, uvidí, jak dlouho. Bazalka je skvělá holka. Pár dnů ji nezaliju, ona svěsí listy, tváří se, že vyprahla a jenom smočí kořen s kapkou vody, už je z ní čilouš svěžouš. Máta a Meduňka jsou přesazené ze zahrady...no jo, lenošný Tulipán je liný dojít si až tam... :)

k
Dělají trochu nepořádek, pravda...a těch chlebů si raději nevšimejte...taková stylová dekorace (strava pro slepičky jedné mojí babičky) :)

i
Sice není nad to zkoušet bylinky po čichu, ale když vařím já (většinou dvohnásobně předepsanou dobu), není čas. A navíc já se v těch rostlinkách občas trochu motám. :)
Krásný a voňavý den, já jsem dostala chut an kuřecí maso s bylinkami...mňam!!!
T.

Ano, jsem ženská

7. července 2010 v 20:03 | Tulip
A tím vlastně vše vysvětlím. Sem tam si potřebuju koupit něco pěkného...může to být drobnost, což většinou v těchto dnech opravdu je- díky mé všežravé pěněžence (ale je krásná- kytičkovaná). Minulý týden jsem si tedy koupila lak nba nehty- barva něco mezi červenou a oranžovou- stál 29Kč, Colorama.

lak

To je on...mého srdce šampion! :)
zdroj: www.femina.cz

Co tak asi dělám

6. července 2010 v 16:54

Důvod mého pasivního psaní by se moc dlouho hledat nemusel. Jasně a prostě (blbá fráze) jich bylo více- nejdůležitější dva byly ale práce a chata. I když chata pro mě znamenala taky jakousi část práce. Byla jsem nominována za nejvíce vynervovaného hlídače dětí. :) Ale teď už se cítím spíše jako stoik, protože právě s jeho klidem jsem překonávala své o více než dekádu mladší hlídající. :)
Jak už jsem psala minule ve svých článcích- bylo to ještě minulý měsíc, pokud mi paměť neselhává, práce mě baví. Jde spíše o kolektiv a i když je šéfová někdy trošku na hlavu, citím v té "manufaktuře" přátelské prostředí. Tak jen doufám, že tomu bude i nadále...
Přejdu k druhému bodu, kterým je chata. Chata, chatička, chaloupka...tak jsem ji nazývala podle stupně mého stáří, momentálně se nacházím ve stádium "nezdrobňování", takže prostě a jednoduše je to "chata". :) Jako malá jsem tam trávila téměř každý víkend- s babi a dědou. Vždycky mi byly nabaleny ty nejkřiklavěkší věci, u kterých nehrozil smutek v případě náhlého zničení. Do ruky jsem po příjezdu dostala koláč a šupem hupem ven- nejdřívě spočítat živočichy v potoce a pak hurá do velkého lesa. Nutno říct, že dnes už většinou koláč nedostanu a křiklavé tepláky mi baleny nejsou, protože si balím sama (a vlastně taky proto, že výrobci dospělé konfekce neumí pochopit, že existuje někdo, komu je více než 10 let a touží po barevnách kytičkovaných teplákách...o stížnosti na nevkusy nápadů modních řetězců se rozpovídám někdy příště). A tak se pro mě chatička stala chatou, stejně jako mnoho jiných věcí...třeba můj pokojíček je už pokojíkem (děsím se chvíle, až to bude jen "pokoj). Ale pořád pro mě chata znamená odpočinek. Dokonce jsem byla i běhat! A bylo to úplně něco jiného než v mém rodném městečku...sice na mě nekteří chataři dost civěli ( a určutě nechápali, jak se někdo s tolika kily může nacpat do tak krátkých kraťásků), ale ten svěží vzduch jakoby mi dodával více energie nebo možná zlepšil moji kondici. Kdo ví...
A přestože jsem většinu dnů prohlídala, některé jsem si užila- pořádně. Mejvíce asi sobotu a neděli, pondělí a úterý bylo ve znamení uvědomění si, jak moc zvláštně vychovaná jsou ta stvoření. To mě ale nedonutí být zlá a chmativá a o něco z té "chatařské krásy" se s Vámi podělím. Snad se Vám podaří zachytit ty svobodné okamžiky mého dětství (které vlastně pořád ještě trvá). :)

mnam
Mňami, mňami, mňami, mňam :)

p
Mé tepláky ztmavly, ale ony ne...

potůček

já
Sluníčkový pozdrav

kl
Babiččin klóbrc
j
A tímto se s Vámi loučím, tak snad brzy na písanou. :) A zavřete oči, odhlašuji se...
Krásné dny plné sluníčka,
Tulip