Co tak asi dělám

6. července 2010 v 16:54

Důvod mého pasivního psaní by se moc dlouho hledat nemusel. Jasně a prostě (blbá fráze) jich bylo více- nejdůležitější dva byly ale práce a chata. I když chata pro mě znamenala taky jakousi část práce. Byla jsem nominována za nejvíce vynervovaného hlídače dětí. :) Ale teď už se cítím spíše jako stoik, protože právě s jeho klidem jsem překonávala své o více než dekádu mladší hlídající. :)
Jak už jsem psala minule ve svých článcích- bylo to ještě minulý měsíc, pokud mi paměť neselhává, práce mě baví. Jde spíše o kolektiv a i když je šéfová někdy trošku na hlavu, citím v té "manufaktuře" přátelské prostředí. Tak jen doufám, že tomu bude i nadále...
Přejdu k druhému bodu, kterým je chata. Chata, chatička, chaloupka...tak jsem ji nazývala podle stupně mého stáří, momentálně se nacházím ve stádium "nezdrobňování", takže prostě a jednoduše je to "chata". :) Jako malá jsem tam trávila téměř každý víkend- s babi a dědou. Vždycky mi byly nabaleny ty nejkřiklavěkší věci, u kterých nehrozil smutek v případě náhlého zničení. Do ruky jsem po příjezdu dostala koláč a šupem hupem ven- nejdřívě spočítat živočichy v potoce a pak hurá do velkého lesa. Nutno říct, že dnes už většinou koláč nedostanu a křiklavé tepláky mi baleny nejsou, protože si balím sama (a vlastně taky proto, že výrobci dospělé konfekce neumí pochopit, že existuje někdo, komu je více než 10 let a touží po barevnách kytičkovaných teplákách...o stížnosti na nevkusy nápadů modních řetězců se rozpovídám někdy příště). A tak se pro mě chatička stala chatou, stejně jako mnoho jiných věcí...třeba můj pokojíček je už pokojíkem (děsím se chvíle, až to bude jen "pokoj). Ale pořád pro mě chata znamená odpočinek. Dokonce jsem byla i běhat! A bylo to úplně něco jiného než v mém rodném městečku...sice na mě nekteří chataři dost civěli ( a určutě nechápali, jak se někdo s tolika kily může nacpat do tak krátkých kraťásků), ale ten svěží vzduch jakoby mi dodával více energie nebo možná zlepšil moji kondici. Kdo ví...
A přestože jsem většinu dnů prohlídala, některé jsem si užila- pořádně. Mejvíce asi sobotu a neděli, pondělí a úterý bylo ve znamení uvědomění si, jak moc zvláštně vychovaná jsou ta stvoření. To mě ale nedonutí být zlá a chmativá a o něco z té "chatařské krásy" se s Vámi podělím. Snad se Vám podaří zachytit ty svobodné okamžiky mého dětství (které vlastně pořád ještě trvá). :)

mnam
Mňami, mňami, mňami, mňam :)

p
Mé tepláky ztmavly, ale ony ne...

potůček

já
Sluníčkový pozdrav

kl
Babiččin klóbrc
j
A tímto se s Vámi loučím, tak snad brzy na písanou. :) A zavřete oči, odhlašuji se...
Krásné dny plné sluníčka,
Tulip
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Bylinka Bylinka | Web | 6. července 2010 v 21:38 | Reagovat

:* k r á s n é :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama