Worauf kann man sich trotzdem freuen?

22. července 2010 v 16:32 | Tulip
Proč se někdo rozhodne napsat nadpis německy? Rozhodně tady nejsou žádné vedlejší "vychloubavé" manýry, to mi věřte. Sama tady narovinu říkám, že tato věta je asi jednou z mála, které bych dokázala stvořit a pochybuju o tom, že je vůbec správně. Ale... v němčině (ve škole) jsme vždycky dostali téma tak na dva týdny a pak se z toho povrchově zkoušelo. Témata byla různá. Objevilo se třeba právě zmiňované těšení se na něco/ z něčeho, ale taky dosti záludné téma, jako třeba mluvit o Velikonocích jako svátcích jara a plodnosti (tak, jak bych o nich já asi nikdy nemluvila). Zase jednou potrvzuju to, že škola je fajn, ale vítíte, milá paní profesorko, co z té němčiny teď umím. Nic, nic a ... nebudu přece sprostá!

A německý titulek jsem nezvolila jen kvůli nostalgickému vzpomínání. Záměr je zčista jasna tady...a to... obhájit trošku němčinu (trošku více)- I když jsem na ni poslední rok docela kašlala- teda poslední půl rok, potom co jsem dodělala všechny možné části certifikátu, stále semi moc líbí.
Vrátím se ale zpět na gympl, lépe řečeno k volení si "druhých jazyků". Já jsem z osmiletka, možná to taky znáte. V sekundě k nám přišla Frau třídní a řekla, ať si vybereme něco z nabídky. Vzhledem k tomu, že ona učí němčinu, měla nachystaných pár zásadních "pro" právě k tomuto jazyku. Moje třída byla a je z části tvořena nesamostatnými lidmi, takže rozhodování se podle toho, kam jde kamarádka v lavici, bylo hodně časté. V jiném (nevím, jestli horším nebo lepším) případě to za mé spolužáky rozhodli rodiče. Já jsem toužila po španělštině. Bohužel mnoho takových lidí nebylo, protože francouzština byla "ta mnohem modernější". Takže mi vzhledem k tomu, že jsme byli jen jediná třída v ročníku na škole, nezbylo nic jiného, než zvolit jinou cestu z této pomyslné křižovatky. Nejsem extra jazykově nadaný typ, takže jsem kolonku "francouzština" ihned vyškrtla a zvolila jazyk našich sousedů. :) Přejdu k hlavním bodu mého povídání. Zarazily mě tehdy poznámky některých lidí. Nechápali, jak si v dnešní době může někdo vybrat jazyk "takového národa". To mě trošku mrzelo a vlastně i dodnes mrzí. Někteří by se měli vzpamatovat. Každý dělá chyby a tenhle národ jich díky některým lidem udělal hodně, ale... kde jako jsme? Uběhlo hodně vody nebo ne? Jednou jsem na jedné přednášce poslouchala staršího pána s úžasnou myšlenkou...každý vidí Německo jako bývalé představitelstvo fašismu, ale komunismus "zabil" na světě mnohem více lidí než fašismus. Tímto v žádném případě nijak nepodporuju tuhle myšlenku. Určitě ne! Jen chci nabádat čím více lidí, aby přemýšlelo nad tím, co bylo a co je. A protože se říká, že historie se má posuzovat nejdříve za 50 let od nějakého dění, myslím, že nastal ten pravý čas. Takže...suďmě. A zjišťujme si co nejvíce informací o světě. Ne jenom o Americe. Taky se tomu snažím, protože vím, že ve vědomosti je síla. Otevírá naše myšlení. Tleskám festivalu Jeden svět, který se o to pokouší a zbavuje nás tak všech předsudků a nevědění.
Tenhle článek byl takový úvahový...spíše na téma předsudků vůči německému jazyku, i když se to nakonec docela rozjelo. :)
Prozatím Vás zdraví Tulip
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Bylinka Bylinka | Web | 24. července 2010 v 23:16 | Reagovat

Gutntág:D
Pěkný článek, Janičko:) škoda, že ti nevyšla ta španělština, je to krásný jazyk:) Ale co, budu potřebovat trénink, abych z ní úplně nevyšla a nezapomněla všechno, tak tě můžu někdy třeba něco málo naučit, kdybys chtěla:)
A mám pocit, že pořád něco slibuju a neplním... kdy se teda naučíme společně plést a kdy už konečně vyrazíme na brusličky?:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama