No stress, please

9. září 2010 v 12:14 | Tulip
Momentálně nemine den, aniž by se mé vnitřní já nezeptalo, jestli je schopno zvládnout tu vysokou školu, kterou si samo dobrovolně vybralo. A přitom nevím, proč si teď stěžuje! Mé vnitřní já přece vědělo, do čeho jde, vždyť má na té škole už bratra! Ale ne... To bych přece nebyla já, abych se nenervovala z každičkého předmětu.

Jenomže tohle je jiný strach. Tohle není jako v poslední ročníku na gymplu. To ne. Před rokem jsem šla do stejného prostředí, jen trochu více nervujícího. Pravda, za ten rok jsem poznala hodně špatných stránek některých mých spolužáků, ale pořád jsem byla na SVÉ škole, obklopena SVÝMI učiteli. Teď to bude jiné.Žádné extra diskutování a coby kdyby. Tady už se totiž nacházím ve fázi "krutá realita". Bojím se. Všeho. Že tam více nakynu a že budu pořád sedět jen na kolejích a učit se a nepoznám nové lidi, že si nestihnu zabrat mnou vybraný rozvrh a zbydou na mě samé strašné. Motá se kolem mého já až moc divných otázek nebo vět končícíh vykřičníky. A to se mu nelíbí. Tyhle starosti jsou ale nic oproti tomu, co už v mé hlavě vysí hodně dlouho. Neustále ptaní se sebe sama, jestli budu schopná vůbec ta kvanta učení vstřebat. Předtím mi přišlo skvělé jít na školu, která dává důraz spíše na logické uvažování. Teď si ale nejsem jistá, jestli jsem takový logik. A vůbec... patřím tam? Opravdu je pro mě chemie ta prav?. Jasně, na gymplu mi šla, učitel mi říkal, že jsem dobrá. Ano, bavilo mě to. Jenomže tohle bude úplně jiná chemie. Mizí mi úsměv z tváře.
Největší stres pro mě představují praktika z chemie. Na gymplu se totiž praktická část tohoto předmětu brala hodně "lážo plážo". Vlastně měli ti učitelé určitě pravdu, když říkali, že nejdříve musíme něco pochopit a potom si až můžeme nějaký ten pokus i vyzkoušet. Jenomže já si teď nejsem jistá, jestli tak brilantně zvládám chemické názvy pro všechno to nádobí v laboratoři. V našich "laborkách" se úkoly dělaly ve dvojicích a docela se u toho blblo. Teď mi nejspíše přicházejí hořké časy.
Ale i tak, překvapivě, se těším. Na nové lidí (i když strach je tam taky, samozřejmě) a vlastně i na tu školu. První semestr je ve znamení chemie, matematiky a angličtiny a já už jsem docela zvědavá. Nepopírám, že bych si ty prázdniny ještě prodloužila. Třeba bych zdvojnásobila září. :) To by se ale nejspíše nelíbilo mnoha středoškolákům a základňákům, že?
Moje maminka sleduje všechny tyhle moje nervíky s rezervou, klidnou hlavou a optimistickým humorem (což mě, pravda, někdy dovádí k šílenství). Ale moc ji za to děkuji). Nakupuje mi všemožné serepetičky na koleje, různé praktické bločky, baťoh... je to prostě zlatíčko.
Abych Vás nenudila jen  strohými fakty, přidám i pár fotek

hrneček
Momentálně mám už tři hrnky na koleje, tenhle mám ale nejraději.


červená
Balzám na rty, termoska ( z IKEA) a kapesníky a lá meloun.

svítím
Potkali jste včera Světlušky? Já ano! Z té placky jsem nadšená. :)

nástěnka
Kus mé nástěnky, lístky ze Shakespearů jsem si prostě musela nechat. Jina pohledy jsou z dovolené z minulého roku, Rakousko.

čičí
Namalovala jsem mamikce kočičkový hrnek. Ale naše kočky neumějí pochopit, že si s ním nemůžou hrát. :)

A co Vy? Těšíte se na VŠ? A co střední? Už se píšou písemky a zkouší? Já pojedu zítra za babičkou a za sestřenkou, která teď začala zdravku, takže už se těším na středoškolské novinky.
Mějte se krásně,
Tulip
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Bylinka Bylinka | 22. září 2010 v 20:22 | Reagovat

Jaňulí, tak co ten stres, už ses malinko uklidnila po prvním týdnu?? Musíme se brzy sejít a popovídat si o prvních dojmech, jo?:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama