Víme, kam jdeme. Víme? Kam? A jdeme vůbec?

9. prosince 2010 v 23:57 | Tulipánová
Tento týden byl chaos. Jeden velký chaos. Vlastně docela chaotický byl poslední dvoutýden. Skončila mi cvika z chemie. Hurá? Sláva? Ne. Jedno z mála, co mě opravdu bavilo. Má počáteční radost se změnila v zesmutnění. Náš pan docent byl totiž osobnost. Ano, jeho nároky byly dle mého názoru v mnoha věcech přehnané, ale snažil se do našich mozečků vehnat logiku. A to se mi líbilo.

Řekla jsem si, že pokud dostanu zápočet z matematiky, napíšu příspěvek. Tak já ho tedy píšu.Plná dojmů a rozhořčení po dnešní písemce z informatiky, na které byla zase hromada věcí, které jsme samozřejmě nedělali. Ale co... Život jde dál. Tak jako tak.
Když nad tím tak přemýšlím, můj život se, co jsem na výšce, točí hlavně kolem školy. Když jsem v Brně, jednou za týden si třeba někam zajdu, ale pořád se snažím být jakžtakž pilnou studentkou. Nutno si přiznat, že jsem hodně zlenivěla. :) Když přijedu domů, hodně času prokecám s mamčou. :)
Domov je pro mě momentálně pocit jistoty. To, na co se každý čtvrtek můžu těšit... A tenhle stereotyp nebo, chcete-li, kruhový děj mi docela vyhovuje.
Přemýšlím, jestli jdu tou správnou cestou. Dělám tolik věcí. A tolik chybně. Přišla jsem do nového prostředí a měla dobrou příležitost si vytvořit čistý štít, ale nevyužila toho tak úplně. Stále utíkám před pravdou a děsí mě, že mi to takhle vlastně vyhovuje. Moc toho o místních lidech nevím. Jsou fajn, ale jsou docela introvertní. Já jsem tady za mírného cholerika... Když mě něco rozčílí, rozsprostím se, oni ne, oni řeknou něco jako "jejda" nebo "sakra". :)
Tak nějak mě to mění...to Brno, cestování, koleje a škola. Ta povinnost jít nakoupit a uklidit si... :)
Dost řečí, vlastně se mi chce nehoroucně spát.
Dobrou noc...a na závěr jedna spešl fotka vídeňských záchodků, velmi tématická. :)

wc
Mějte se krásně,
Tulipánová
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Joanna Joanna | Web | 11. prosince 2010 v 11:19 | Reagovat

Tolik ti tu vejšku závidím :) Už abych tam byla. (No, prvně se tam musím dostat, že áno.)
Na jednu stranu se šíleně těším, na druhou se bojím. No, budu to muset nějak zvládnout :P
Ten pocit jistoty je hodně důležitý. Když si představím, že někteří z mých přátel bohužel nemají to štěstí jako já, která mám úžasnou rodinu, která by pro mě udělala cokoli...
Měj se krásně :)

2 Tulip Tulip | Web | 17. prosince 2010 v 22:42 | Reagovat

Ona výška jako taková je fajn, ale říká se, že prvák je nejhorší...pořád se nás snaží "vylidnit" a zastrašit. :) Mně teda hodně vyhovoval i gympl...
A moje maminka je jedna z mála, která mi vytváří tu největší jistotu ze všech možných jistot. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama