Škola základ života

28. ledna 2011 v 11:08 | Tulipán

Aby tady nebylo jen plno mých "plků flků", rozhodla jsem se přidat taky trochu kulturnější rubriku. Nejsem žádný kritik, což beru jako velké plus (alespoň nebudu působit jako nenávistný blb, kterému se nic nelíbí). Sakra. Neměla bych tady nikoho pomlouvat a pustit se do středu mého zájmu. :)
Škola základ života...no není ten název výstižný? Hodně lidí zná film, natočený  podle knihy Jaroslava Žáka, méně už jich zná divadelní hru. Já na filmech Škola základ života a Cesta do hlubin študákovy duše téměř vyrostla a do dneška jsou mou "krabičkou poslední záchrany" při nějakém tom smutnění. Řeč bych ale ráda zavedla ke hře, kterou jsem zhlédla v Městském divadle v Brně. ( A už je to tady, přecházím do formálního stylu, čehož si račte všimnout pojmem "zhlédla").


První dojem:
Divadlo působí příjemně, nepříjde mi to žádná ta rádoby okázalost a celý dojem hry vlastně jeho podoba skvěle doplňovala. Scéna byla jednoduchá, ale mnou očekávaná. Do prvního dojmu ještě zařadím i sympatické herce a herečky (já říkala, že to s profesionální kritikou nebude mít společného ani žbla)- na mě prostě krásní chlapi udělají dojem a to oblečení ze všech dělalo takové elegány. Vestička, kalhoty s puky, dámy pak úžasné šaty a ty účesy!

:)


Hra:
Nebudu líčit zápletku, protože to by pak celá hra přišla, díky mně, o kouzlo. Hlavní jsou takové ty postranní scénky. Studenti septimy, kteří ale charakterizují snad každou třídu gymnázia. Ano, v každé najdeme šprta, snílka nebo třídní krasavici s dokonalým účesem a make-upem. Ne jinak je tomu u učitelského sboru...
Oproti filmu je však konec trošku více reálný, což se musí očekávat, když se hra odehrává těsně před válkou a vlastně i scéna tomu dost napovídá.

Proč tam jít:
Protože se báječně pobavíte a co si objedáte, to taky dostanete. Tohle není níc rádoby intelektuálního a možná tím nenadchnete třídního filosofa a odborníka na dějiny, ale nadchnete tím sebe. Budete se bavit a pobrukovat si písničky z 30.let a pohupovat se do rytmu spolu s hlavními hrdiny. A až jeden septimán vyrazí na konci hry vstříc svému osudu, zatlačíte slzu a následně budete nad nutností jeho osudu přemýšlet u sklenky vína.

Tohle není žádná pořádná recenze, takže tento výplod berte, prosím, s rezervou. Nerada bych, aby si někdo utvořil na tuto hru špatný názor jen díky tomu, co tady četl. Doporučuju se podívat na stránky Městského divadla a dozvědět se více.

Tulip
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Bylinka Bylinka | Web | 28. ledna 2011 v 11:50 | Reagovat

Parádní recenze:) Já si stojím za tím, že to recenze je, takže prostě a jednoduše JE. Musím se přiznat, že název je mi povědomý, ale film ani hru jsem doteď neviděla. Každopádně - navnadila jsi mě víc než dost, takže pokud se mi naskytne příležitost, vrhnu se po ní všema deseti!! :)
A těším se na nedělní seznam:) můžem i drátkovat!! :)

2 Tulip Tulip | Web | 28. ledna 2011 v 14:04 | Reagovat

Ooo, děkuji, když už to říká pančelka češtinářka, tak to se začnu asi červenat. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama