Únor 2011

There will always be million things to do

25. února 2011 v 20:18 | T.
Smířila jsem se s tím, že nemůžu být tam i tam. Že nemůžu stihnout to i to. Řeč je o škole. První semestr byla procházka růžovou zahradou. Docela lituju, že jsem více nezabrala. Teď mám školu od pondělí do pátku. Téměř každý den hned po škole sednu k počítači a píšu všelijaké protokoly a přípravy nebo se učím na testy. Je to dřina...
Ale přesto...přes všechny ty povinnnosti, ze kterých někdy vyšiluju, chci popsat tu zachycenou chvíli tohoto týdne. Procházela jsem se cestou ze školy na koleje...upřímně, moc jako procházka to není, sem tam sice nějaká ta zeleň, ale taky hlavní cesta, ruch tramvají a vůbec veškerého motorstva. A slunce. Byla zima, velikánská zima, i já jsem musela vytáhnout rukavice...ale to slunce! Je to jako když Vás pohladili, když jste byli malí. Taková pocta byla udělena právě mě. Svítilo do mé tváře tak intenzivně, poderízám ho, že se na mě dokonce i spiklenecky smálo. Jako kdyby to byla pochvala za to, že jsem se tak učila. Nebo za to, že momentálně moc přemýšlí nad "mou situací"... Věc se má takhle, tento týden jsem udělala razantní zásah optimismu...více se bavím s lidmi kolem a usmívám se. Během mytí nádobí si prozpěvuju a směju se mým falešným tonům. Poslední dobou jsem straně moc přemýšlela nad věcmi, které se mi staly...ne jen nad těmi špatnými...prostě celkově nade všemi, které se mi nějak zachytily v paměti... Přišla jsem na to, že z některých jsem se neradovala dostatečně. Takže "ještě raz"...nádech, výdech, úsměv, dvojitá dálka sluníčka, pár falešných tonů a ...zpět k optimistickým kořenům...asi na mě jde jaro. :)
A když používá slovo "zpět" mohla bych k němu přidat "k organice", protože v ní momentálně plavu...co plavu, spíše se topím. :) Ale s úsměvem, vážení...
A aby bylo jasno, tohle je optimistická fotka...mých optimistický-den-dělajících věcí. :)
Mějte se usměvavě,
Tulipánová